Září 2013

SYNDROM CAUDA EQUINA ...

26. září 2013 v 21:56 O Sebastianovi

... CO TO VLASTNĚ ZNAMENÁ



"Mám německého ovčáka a v poslední době jakoby přestával ovládat zadní končetiny. Občas se stane, že mu úplně podklesnou a špatně potom vstává." A další popisy podobného obsahu, kdy pes má problém s chůzí, vstáváním, skokem…

S největší pravděpodobností je jedná o onemocnění páteře. U velkých plenem jako je německý ovčák nebo například bernardýn se můžeme setkat právě s tímto onemocněním v páteřním kanále, které poté vyústí v nejrůznější chronické potíže a to především u psů středního nebo vyššího věku. Tuto nemoc nazýváme syndrom cauda equina (SCE). Tento termín zahrnuje skupinu neurologických onemocnění se širokou škálou klinických příznaků. Onemocnění je lokalizováno v zadní části páteře, přesněji na přechodu bederní a křížové páteře. Zde již neprobíhá páteřním kanálem mícha, ale pouze kořeny nervů, které odborně nazýváme cauda equina. SCE vzniká následkem pomalého zužování páteřního kanálu, kde dochází ke kompresi, destrukci nebo posunutí již zmíněných nervových vláken. Zúžení páteřního kanálu může mít jednu nebo hned několik příčin najednou. Jedním důvodem bývá výhřez meziobratlové ploténky mezi posledním bederním obratlem a křížovou kostí. Občas můžeme také zaznamenat zesílení stěn obratle, který tvoří páteřní kanál nebo zesílení vazivových vláken, které spojují jednotlivé obratle mezi sebou. Za zmínku také stojí takzvané "idiopatické" zúžení kanálu pro průběh míchy, což znamená, že se tak děje bez příčiny.


Klinické příznaky
Většinou bývají postiženi právě němečtí ovčáci, častěji pak psi než feny. Počátek klinických příznaků nastává nejčastěji mezi pátým a sedmým rokem zvířete. Na začátku si majitel ani nemusí všimnout drobných klinických příznaků, jako je například bolest v oblasti bederní a křížové páteře nebo je bolestivé zvednutí ocasu. V pokročilejších stádiích lze pozorovat úbytek stehenní svaloviny, sníženou pohyblivost ocasu a odírání prstů o zem. Při chůzi po tvrdé zemi říkáme, že pacient škrtá prsty o podlahu, což je doprovázeno markantním zvukem. Ve velmi pokročilých stádiích pacient nemůže udržet moč a výkaly a dochází ke vzniku inkontinence. Zde popsané klinické příznaky se vyvíjejí v průběhu měsíců až let. Pokud se neprovede důkladné neurologické a ortopedické vyšetření, může dojít k záměně s jiným onemocněním jako například s dysplazií kyčelních kloubů nebo s jinou patologií míchy.


Diagnostika
Nejprve je nutné postiženého psa vyšetřit neurologicky a ortopedicky, abychom měli jistotu, že se jedná o problém právě v zadní části páteře. Často veterinář provádí také kožní test, protože kůže za místem postižení nebývá citlivá i při vyvolání mírné bolesti. Abychom i přes pozitivní klinické vyšetření měli jistotu, je také nezbytné provést rentgenologické vyšetření. Na nativních RTG snímcích jsou jasné případné patologické změny, jako například přítomnost nádorového bujení. Nutno poznamenat, že tyto diagnostické kroky se vždy provádí na uspaném zvířeti v anestezii. Pro přesné zjištění příčiny klinických příznaků je však často nutné přistoupit i ke složitějším vyšetřovacím metodám jako například kontrastní vyšetření páteřního kanálu pomocí kontrastní látky. Diagnostika, kdy se tekutá kontrastní látka vpraví do prostoru mezi míchu a páteřní kanál, se nazývá myelografie nebo epidurografie. Kontrastní látka je na RTG snímku velmi dobře rozeznatelná a v místě, kde nějaký materiál utlačuje nervové kořeny, tato látka není přítomna. Takto můžeme problém přesně lokalizovat. Ovšem někdy nemusí ani použití kontrastní látky přinést očekávaný výsledek, v některých případech se dokonce stává, že myelografie může poskytnout falešně negativní závěry. Poslední možnou metodou je použití počítačové tomografie (CT) nebo magnetické rezonance (MRI), tyto diagnostické přístroje jsou však až na výjimky ve veterinární medicíně nedostupné.


Léčba
Neprodleně po stanovení diagnózy syndromu cauda equina bychom měli zahájit léčbu. U pacientů s mírnými klinickými příznaky lze doporučit medikamentózní léčbu doprovázenou přísným omezením pohybu po dobu minimálně čtyř až šesti týdnů. V případě bolesti můžeme zvířeti podat analgetika nebo kortikosteroidní hormony. Bohužel konzervativní léčba léky často za nějakou dobu selže a dojde k návratu klinických příznaků. U těžších případů, nebo tam kde selhala předchozí léčba, je možno přistoupit k chirurgickému řešení. Tento zákrok se provádí pouze na specializovaných pracovištích. Příčina potíží se odstraní uvolněním zkomprimovaných nervových kořenů. Vlastní chirurgický postup se nazývá laminektomie, kdy se v celkové anestesii odstraní strop páteřního kanálu v rozsahu sedmého bederního a prvního křížového obratle. Takový chirurgický pacient je také náročný na pooperační péči a měl by zůstat několik dní na hospitalizaci. Po operaci se zvířeti podávají léky tišící bolest a také se kontroluje vyprazdňování močového měchýře. Celková doba pooperační rekonvalescence pak trvá čtyři až šest týdnů. Prognóza je u SCE smíšená. Obecně velmi špatnou prognózu mají pacienti, kteří již trpí nějakou formou inkontinence.



Jak celý proces léčby vypadal u nás se konkrétně můžete dočíst v článku OPERACE PÁTEŘE

UKÁZKA SPORTOVNÍHO VÝCVIKU PSŮ

25. září 2013 v 8:43 Výcvikové akce a semináře

Jezdecká závody a ukázka sportovního výcviku psů… aneb Opatovice nás přivítaly


V sobotu 14.9.2013 se konal II. ročník Hobby závodů v Opatovicích u Světlé nad Sázavou. Na programu bylo od jedenácti hodin westernové soutěže, kde se jeli dvě tratě ve dvou kolech. Účastnících se jezdců bylo kolem patnácti kousků. Od třinácté hodiny byli na programu skokové soutěže. Kde se běhal parkur a každé kolo se výška překážek zvyšovala. Samozřejmě obě kategorie se jezdily na čas. Na závěr se konala ještě soutěž o největší počet skočených centimetrů. V pauze mezi westernovými a skokovými soutěžemi byla naplánovaná naše předváděčka s hafanama. A o té vám tady napíšu krátký článeček.
Na desátou hodinu jsem dorazili do Opatovic. Po ránu vypadalo, že bude celý den pršet. Když jsme dorazili na místo naštěstí nepršelo, a v průběhu dne se obloha vyjasňovala. A při skocích do výšky už krásně svítilo sluníčko a byla modrá obloha.


Náš tým se skládal ze čtyř psovodů se svými pejsky. Náš program jsme začali krátkým představením naší činnosti, o čem to vlastně je a co a jak by mělo vypadat. Pak přišla na řadu krátká ukázka poslušnosti. Každý z nás byl na "place" asi tak pět minut. Nejdříve nastoupila Janča Bártová se svojí maliňačkou Gasinkou ze Soutoku Sázavy. Ukázaly přechod ze vzruchu do klidu, chůzi u nohy, dorovnávání se k noze, polohy na místě. Pak šel "poslouchat" Jarda Marek se svým rotvajlerem Erebosem Dagbej. Myslím, že ukázali velice pěknou poslušnost a velký úspěch měla i jejich pískací kačka J. Chvíli si pochodili u nohy, bylo i přivolání, polohy u nohy, štěkání na povel a dokonce i podávání paciček. Pak nastoupila má maličkost se Sebulínkem Anrebri. Naše ukázka začala přivoláním z odložení, následovala chůze, polohy u nohy i před psovodem a chůze po zadu, štěkání před psovodem.


A pak jako borec na konec… Luky se svým rotvajlerem Aronkem z Klešických rovin. Předvedli kousek chůze u nohy, polohy, obraty na místě, odložení za chůze, průchod skupinkou osob a na konec aport přes překážku- ten myslím měl veliký úspěch. Následovala krátká ukázka obran. Zde nastoupili tři psi se svými psovody. První se nám předvedla opět Gasta se svou paničkou. Zaštěkali si revírek, ukázali jak umí krásně poslouchat při obraně, zapouštěli si a na konec se nám dvakrát proletěli vzduchem J Dále přišel na obranu Aronek se svým páníčkem. Oběhl si maketku, zaštěkal. Pak vystoupili z úkrytu a následovalo prohlédnutí pachatele s hádkou, zadržením a pouštěním. Nakonec nastoupil na plac Indigo Vepeden se svou paničkou Jančou Bártovou, kteří nám předvedli také vyštěkání v maketě, vystoupení a hladké zadržení i s pouštěním a pak boční doprovod. Jedno hladné zadržení a boční doprovod. Za super řeč a parádní práci figuranta patří velký dík Jardovi Markovi- ještě že ho máme!


Naše akce měla prý velký úspěch u diváků! Tak jsme rádi, že jsme to tak pěkně dali dohromady. A to během týdneJ super výsledek!




Více fotek ZDE na stránkách nebo ZDE NA RAJCETI

OPERACE PÁTEŘE

23. září 2013 v 23:58 O Sebastianovi

Sebastian a operace páteře … ničeho nelituji


Vše to začalo v srpnu roku 2012. Kdy Sebík zabrečel poprvé na obraně. Do té doby měl opakující se problémy s kulháním a bolestivostí končetin či zad. Které vždy po delší době klidu odezněli. Začali jsme vždy znovu pomalu cvičit, a když jsme byli v "nejlepším" - v největší zátěži problémy se opět vrátily. Všechny doporučení byly konzultovány s veterinárním lékařem.
Vracející se problémy mě znepokojovali. Hodně mi vadilo, že se Sebastiánovi problémy vracejí a bolí ho to. Právě z tohoto důvodu jsem se rozhodla nechat Sebíka vyšetřit ještě u jiného doktora. Chtěla jsem se nechat objednat k nějakému specialistovi. V té době jsem nastupovala na pracovní pozici k panu MVDr. Milanu Bednářovi, který je mimochodem specialista právě přes ortopedii, ale i neurologii a neurochirurgii a celkově je to skvělý chirurg. Požádala jsem tedy jeho o jeho názor na Sebastianovi problémy.

Pořídili jsme RTG vyšetření, které ukázalo kompresy v páteřním kanále, který je v místě S oblasti páteře (poslední bederní obratel) zúžený. Z toho vyšla docela jasná diagnostika: bolestivost páteře - SYNDROM CAUDY EQUINY. V období klidu, jsme měli za úkol záda pořádně nasvalit. Chodit na procházky. Nejdříve samozřejmě necvičit, pak jsme pomalu měli povoleno začít dělat stopy, pak i trochu poslušnost. Pak jsme pomalu začínaly přidávat na zátěži při poslušnosti, aporty. Vše se zdálo být dobré. Dokonce jsme se pomalu začali vracet i k obranám.
Od listopadu, kdy jsme podstoupili první RTG vyšetření, uběhly čtyři měsíce a problémy se začali vracet znovu. Tak jsme zase všeho ubrali a zůstali jsme jen na normální zátěži, procházky, mičudky, výskoku do auta… Dokonce jsem si i zpětně vybavovala, že měl problémy se skokem přes překážku… Ne v každém případu tohoto onemocnění by byla nutná operace. Jenže se problémy začali objevovat znovu, při aportování míčků… Na začátku května jsem se rozhodla pro radikální řešení. Při procházce jsem si Sebastiana na vodítku stáhla k sobě a on v tom zakvíknul a opět ho to zabolelo. Dali jsme opět klidový režim, léky proti bolesti a když se vše zlepšilo začali jsme znovu cvičit. Po chvíli cvičení se problémy dostavili znovu.
Tak a bylo rozhodnuto, dělal se kontrolní RTG jestli není problém ještě nikde jinde,
rentgenovali jsme mu všechny končetiny, protože jsem mu pár dní před tím skřípla nohu do dveří. Ale RTG nic jiného nenašel než to co před pěti měsíci. Už jsem ten problém chtěla vyřešit a dozvědět se co Sebíka opravdu trápí. Rozhodla jsem se podstoupit CT vyšetření. Před tímto vyšetřením, jelikož není nejlevnější, jsme podstoupili ještě USG vyšetření břicha, které mělo zkontrolovat prostatu popřípadě zjistit zda není ještě jiný problém.



Koncem května se jelo na CT vyšetření k MVDr. Dominiku Vlachovi do Brandejsa, který je na tyto vyšetření specialista. Udělali se snímky celé páteře i zadních končetin. Asi bohudík CT vyšetření našlo stejný problém jako RTG vyšetření. Masa v oblasti LS spojení při výstupu nervu uložena přímo v páteřním kanále. Dle CT bylo zjištěno, že se může jednat o hypertrofované vazivo, tak ale i o nádor byť ve velmi nízkém věku. Bylo nám doporučeno kontrolní CT za měsíc, či provedení biopsie a nebo rovnou operace. Rozhodla jsem se pro operaci, to obnášelo jen jedno uspání. Zjistilo se co tam opravdu je a popřípadě by se rovnou odstranila komprese z páteřního kanálu. Pokud bych ho chtěla nechat na lékách proti bolesti, znamenalo by to dlouhodobé podávání silných léků, které by mu pomalu ničili ledviny. Pokud bych se rozhodla pro operaci znamenalo by to, že může prožít zbytek života kvalitně a hlavně bezbolestně. Sice to znamenalo, že by třeba už nikdy nemusel moct cvičit, ale mohl by běhat za míčkami, plavat… prostě žít jako každý jiný pes i když bez sportu. A Sebík měl prognózu výsledku operace velice příznivou.

A plánoval se termín operace, ten padnul na datum 5.6.2013, byla to středa. Sebík tam měl být dle pooperačního stavu 2-3 dny na hospitalizaci. Nakonec se jeho pobyt na veterinární klinice zkrátil na jednu noc. Po operaci dostával ještě opiáty, takže byl i částečně oblbnutý. Ale druhý den začal už pěkně zlobit. Zničil límec, vytrhnul si kanylu, štěkal…
Operace dopadla velice dobře, vůbec nejevil známky bolestivosti, chodil úplně bez problémů. A tak mi z veterinární kliniky volali, zda si pro něj můžu přijet již ve čtvrtek odpoledne. Samozřejmě dostal antibiotika a léky proti bolesti na pár dní i domu. A samozřejmě jsem se měli zase přijít ukázat na kontrolu. Sebík si jizvy vůbec nevšímal a tak mohl být bez límce. Ale jak se rána hojila, a hlavně na zádech se celkově jizvy špatně hojí. Začal být menší problém.



Vytvořil se sérom a začalo mu to pěkně natýkat. Tak jsme museli vyndat dva stehy, aby tekutina mohla vytékat. Doma jsem měli za úkol jizvu vyplachovat dvakrát denně betadinou a udržovat v čistotě. Sebík si samozřejmě začal jizvu čistit- olizovat a i rozlízávat. Museli jsme si pořídit druhý límec, který tedy naštěstí doma nezničil a vydržel mu celou dobu hojení jizvy. Šestnáctý den jsme vyndali část stehů, kde už byla jizva pěkně srostlá. V místě kde si na jizvu dosáhl a rozlízal si ji, musely stehy vydržet ještě týden navíc. Dostali jsme i znovu antibiotika a každé tři dny na kontrolu. Začalo se to pěkně hojit, vytékalo z toho méně a méně tekutiny a rána začala pěkně zarůstat. Nakonec se jizva pěkně zhojila. Po celou dobu hojení jsme museli chodit na procházky i venčení na vodítku, aby moc neběhal. Bylo to hodně těžké udržet zrovna jeho v klidu J Pak jsme byli asi po čtrnácti dnech na kontrole, vše bylo v pořádku. Bylo nám povoleno pomalu začít i stopy, plavat a menší poslušnost na pamlsky. Taky hlavně aby se nějak zabavil. Byl strašně nabytý energií.
Po měsíci jsme měli další kontrolu. Vše bylo v pořádku a bylo nám dovoleno zvýšit zátěž. Plavání i se skoky do vody, běhání pro míček, stopy, procházky…
Teď je Sebastian tři měsíce po operaci (přímo 5.9. to byli tři měsíce). Všechno je zatím v pořádku, jednou jedinkrát nezakňučel. Sám a ochotně skáče do auta, chodíme na stopičky, trochu i posloucháme, aportujeme. Dokud to šlo chodili jsme plavat. Teď začínáme pomalu jezdit u kola. Dokonce jsme už zkoušeli obrany - teda jen revírky a hladký zadržení, ale jen na pár kroků. Ale kdybyste viděli Sebíka jakou má radost, že zas může kousat.
Do budoucna určitě nepočítám s tím, že zas bude " lítat" do kontroláků jako kdysi. Ale jsem strašně ráda, že si tímto způsobem může kousnout a je šťastný. Zatím jeho zotavování probíhá bez komplikací. Abych se dozvěděla něco víc jak pečovat o jeho pohybový aparát zúčastnili jsme se semináře na stejné téma. Tam jsem se dozvěděla jak se starat o pejska před a po výkonem. Druhý seminář byl o balančních technikách a posilování pro nás velice důležité skupiny zádových svalů. Tyto semináře i osobní konzultaci jsem navštívila paní K.Plačkovou, fyzioterapeutku, která je specialistkou svého oboru. Plánuji pořídit i gymball domů J. Moc ho i mě toto cvičení bavilo. Plánuji koupit tahací postroj a snažíme se i zádíčka masírovat a pořádně protahovat.

Dále určitě budu informovat jak probíhá zotavování a jak se Sebík má... :-)








ZÁŘÍ 2013

7. září 2013 v 19:03 Novinky

25.9.



23.9.

Přidán článek z celkového průběhu nejen OPERACE PÁTEŘE ale i všech vyšetření, které jsme podstoupili a následné zotavování

7.9.

Přidán článek ze semináře HOP NA BALON

Přidány nové fotky ze semináře HOP NA BALON


SEMINÁŘ O BALANČNÍCH TECHNIKÁCH "HOP NA BALÓN"

7. září 2013 v 19:01 Výcvikové akce a semináře

V sobotu 7.9.2013 se konal jednodenní seminář na téma o balančních technikách. V osm hodin jsme vyrazili z domova směr Praha 9, Horní Počernice přímo do školy psích sportů PetCenter, kde se seminář konal. V pul desáté seminář začínal.


Celý seminář byl doprovázen powerpointovou prezentací, řekli jsme si co vše balancování přináší pro pejska, pro koho a v jakých případech je vhodné, jak bezpečně s pejskem na balančních pomůckách cvičit. Pak následovala první praktické cvičení se svými pejsky, kde jsme je s míčem seznámili a získali první kontakt s míčem- někteří a někteří bylo vidět, že již míč znaly. Řekli jsme si něco o tom jak by měla vypadat manipulace s míčem i pejskem, výběr v hodného míče i velikosti, jak lze ovlivnit obtížnost cvičení na míči. Dále jsme se dostali k druhému praktickému cvičení se svými pejsky a tou byli první jednoduché cviky na míči mezi které lze zařadit položení předních končetin na míč a zvedání hlavy za pamlskem či otáčení hlavy do stran, také jednotlivé polohy na míči, jako je sedni, lehni, vstaň. Také nám paní Katka pověděla, jak působí balancování na pohybový aparát psa. Dále následovalo další praktické cvičení, tentokrát na téma složitější cviky. Zde jsme si mohli vyzkoušet otočky na míči, zvedání končetin či panáčkování. Také jsme se dozvěděli, že je možné nestabilní plochy kombinovat, a jeden speciální cvik na míči pro uvolnění pejska. Tak a samozřejmě ke správnému cvičení patří i následné protažení, neboli strečink.

Během celého semináře se každý ptal na to, co mu nebylo jasné, a to paní Katka vysvětlila. Tyto balanční techniky jsou vhodné jak pro pejsky sportovně využívané, tak i pro zvýšení kondice či zabavení mazlíčků. V neposlední řadě jsou velice vhodné pro psy v rekonvalescenci po ortopedických či neurologických operací.


Celý seminář byl zakončen předáním certifikátu o absolvování semináře a diskuze, kde se každý ptal na to, co ho zaujalo, či na co si ještě vzpomněl. Semináře se celkem zúčastnilo pět psovodů s pejsky. Byla zde opravdu různorodá a pestrá paleta plemen pejsků, od krysaříka, papilona a čínského chocholatého pejska přes německého pinče až po border kolii a německého ovčáka.

Seminář mě a myslím i Sebíka moc bavil. Mě tot cvičení velice nadchlo a jsem ráda a moc děkuji paní Katce, že tyto semináře pořádá. Pro nás to byla veliká zkušenost a hlavně pozníní něčeho nového a velice zábavného pro nás pro oba. Ale hlavně prospěšného i pro Sebíka a jeho zádíčka, je to pro něj velice vhodná rekonvalescence po operaci :-)



Fotky zde na RAJCETI nebo zde ve FOTOGALERII